Lyžařský výcvikový kurz 2022

Ve dnech 14. – 18. února 2022 se žáci 8. a 9. třídy zúčastnili lyžařského výcvikového kurzu. Všechno začalo již v neděli, kdy jsme všechny zavazadla naložili do dodávky, která nám vše přivezla až na místo. V pondělí ráno jsme se sešli na vlakovém nádraží ve Starém Městě a vyrazili vstříc novým dobrodružstvím do Koutů nad Desnou. Když jsme vystoupili z vlaku, bylo poznat, že jsme na horách, všude kolem nás byly hromady sněhu. Udělali jsme pár kroků a už jsme se zabydlovali v penzionu Kouty. Oběd a hurá na lyže. V odpoledních hodinách jsme se rozřadili do čtyř družstev dle předvedených výkonů. Během týdne se žáci posunovali jednotlivými družstvy dle svých aktuálních pokroků. Díky většímu počtu sjezdovek si každá skupina našla pro ně právě tu vhodnou. Na konci týdne jsme mohli všechny žáky prohlásit za lyžaře, protože lyžovali všichni. Někteří žáci absolvovali dokonce lyžařský slalom na čas. V úterý večer proběhla přednáška horské služby s aktuálními poznatky z praxe. Zjistili jsme, že práce horské služby je náročná a s českými turisty je občas těžké pořízení. Každý večer probíhaly společenské hry, které si připravili jednak učitelé a také jednotlivá družstva. U her jsme se zasmáli a pobavili. Zážitků jsme si odvezli spoustu a samotní žáci si vytvořili nová přátelství a vzpomínky na celý život.

Foto: https://eu.zonerama.com/ZSBorsice/Album/8181263

Mgr. Veronika Sedlářová

Na závěr hodnocení některých žáků:

„Lyžák se mi velmi líbil, jak ze strany učitelů, tak i organizačně. Všichni učitelé se snažili všem, co na lyžích ještě nestáli vysvětlit, jak máme postupovat při lyžování. Nejlepší zážitek byl, že jsem sjel po čtyřech dnech sjezdovku a také zábava na pokoji. Nejhorší zážitek byl, když jsem se na lyže poprvé postavil, pořád jsem padal, ale to mně nevadilo. Na LVK bych nic neměnil, protože se mi to líbilo tak, jak to bylo. Klidně bych jel znovu, protože mě to bavilo.“

„Na LVK se mi líbilo, že tam byla zábava a nikdo nebyl otrávený, nelíbil se mi krátký pobyt a že to rychle uteklo. L Nemělnil bych nic, a kdybych mohl jet ještě jednou, tak bych se ani na vteřinu nerozmýšlel a jel hned teď.“

„Můj nejhezčí zážitek byl asi večírek v kostýmech a taky společný čas strávený na pokoji číslo 13. Neměnila bych nic, jinak by to nebylo ono.“

„Lyžák byl super, bylo tam hodně dobré jídlo, hlavně řízky. Nejhezčí zážitek byl, když nás sedačková lanovka vyvezla nahoru. Nejhorší, když jsem ztratila rukavice, naštěstí jsem je nakonec našla. Já osobně bych nic neměnila a klidně jela ještě jednou.“

„Lyžák se mi líbil víc, než jsem čekala. Pamatuji si, jak ještě před odjezdem jsem si říkala, jak moc se chci vrátit zase domů. Jelikož jsem lyžovat neuměla, učila jsem se to úplně od začátku. První dva dny byly nejtěžší. Pohybovat se na lyžích bylo obtížné, šlapat do kopce ještě obtížnější. Večerní aktivity byly… řekněme zajímavé. Celkově to byl příjemný zážitek, lyžovat jsem se naučila. Rozhodně bych jela znovu.“

„Mě se na LVK velice ale velice ale hrozně hodně líbilo. Zažil jsem spoustu nezapomenutelných zážitků, na které budu vzpomínat celý svůj život. Líbilo se mi také, že na pokoji byla velká sranda a úžasný pořádek. Osobně jsem strašně rád, že jsem mohl jet.“

„Akce začala na nádraží, odkud jsme odjeli směr Kouty. Cesta byla super, žádné problémy. Ubytko bylo super, skvělé jídlo, výborná šťáva, pokoje byly malé ale hezké a pohodlné. Lyžování až na rozcvičky bylo luxusní, byli jsme rozřazeni do skupin podle zkušeností. Sjezdovky byly upravené, akorát odpoledne mokré. Mně se nejvíce líbily společenské večery a nejvíce mi vadilo vstávání. Rozřazení do skupin bych si představoval jinak ale i moje byla nakonec vlastně super. Zazpívali jsme si, byla sranda, občas jsme dělali blbosti. Pak jsme samozřejmě dřepovali. Chodit včas se mi taky někdy nedařilo, stal jsem se dřepovacím mistrem. Lyžák jsem si užil, dal bych 9/10.“