Tělesná výchova

ZÁŘÍ

VYTRVALOSTNÍ BĚH

Školní rok je již v plném proudu a my v tělesné výchově nezahálíme. Využili jsme krásného počasí a vyrazili na cyklostezku změřit své vytrvalostní síly. Protože jsme součástí projektu Sazka Olympijský víceboj (vice v sekci Školní projekty - Sazka olympijský víceboj), délka tratě byla jasná. Žáci prvního stupně běželi 500 metrů a žáci druhého stupně 1000 metrů. Každý z žáků běžel dle svých možností, nakonec se všem podařilo protnout pomyslnou cílovou pásku a zaznamenat čas, na který jsou jistě pyšní nejen oni sami. Někteří žáci byli natolik vyčerpaní, že jim bylo jedno kde odpočívali (viz foto), jiným zbylo tolik sil, že po cestě zpět zvládli ještě po ostatních házet plné náruče podzimního listí. 

Mgr. Veronika Sedlářová

ŘÍJEN

KIN BALL

Kin-ball je míčová hra. Vznikla v Kanadě pro sportovní potřeby dnešní doby. Je poměrně fyzicky náročná avšak není potřeba dlouhý trénink před začátkem. Po 5 minutovém vysvětlení základních pravidel se dá začít hrát.​

​KIN-BALL V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ

Kdy budeme hrát kin-ball? Otázka, kterou jsem slyšela od začátku školního roku snad stokrát. Tudíž, když žáci přišli do tělocvičny a spatřily míč na kin-ball (opravdu nejde přehlédnout, jeho průměr je téměř 130 cm) zavládlo nadšení a pět minut nešlo slyšet vlastní slovo. Výkřiky jako "jupí, konečně, hurá, jooo, juchů" napovídaly, že dnešní tělesná výchova bude opravdu zábava. Zahřátí, rozcvička, rychlý výklad pravidel a šlo se na hru. Začátky byly opatrné, avšak po chvíli už všichni věděli co od míče čekat. Jednotlivé týmy začaly vymýšlet nejrůznější strategie, aby ve hře uspěly. O tom, že kin-ball děti bavil, vypovídá otázka, která zazněla po zvonění - Nemůžeme hrát i přes přestávku? 

Mgr. Veronika Sedlářová

Základní pravidla:

Cílem hry je odehrát míč tak, aby jej tým na příjmu nechytil a míč se dotkl země. Naopak tým na příjmu musí zabránit tomu, aby se míč dotkl země. Hrají ale tři týmy takže ten kdo odpaluje balón zakřičí barvu týmu, který má balón chytit. Pokud ho tým na příjmu chytí stává se útočícím týmem, odpaluje a volí barvu týmu který má míč chytit Tak je to až do doby kdy dojde k chybě a tým na příjmu nechytí míč.

Význam kin-ballu:

Každý člen týmu je v pohybu nejméně 72% herního času. Kin-ball umožňuje a je založen na společné hře dívek a chlapců, ze své podstaty vylučuje vyhraněný individualismus, jde především o spolupráci všech hráčů a ze hry nelze nikoho strategicky vyloučit. Na to abyste si hru užili nemusíte být sportovní talent.


PROSINEC

Konec kalendářního roku, Vánoce před námi, je čas vymyslet něco co bude sranda a zároveň se budeme hýbat. Závody na žíněnkách!!! Sranda pro všechny bez rozdílu věku. 

LEDEN

TERÉNNÍ VÝUKA

Hurá!!! Sněží!!! Konečně!!! Úkol zněl jasně - oprašte boby, sáně, v podstatě cokoliv na čem se bude dát sjet z kopce. Vyrážíme - hurá na "čumák". Úkol číslo dva - postavte sněhuláka. Někteří postavili sněhulačku, někteří ducha a někteří Olafa. Ostatně podívejte se sami :)

ŠTAFETA

Konec ledna Základní škola Františka Horenského z Boršic zakončila štafetou. Symbolicky šlo o předání štafety z prvního pololetí do druhého. V hodinách tělesné výchovy postupně došlo k předání štafetového kolíku téměř ve všech třídách. Největší pozdvižení udělal samotná štafetový kolík. Protože naše štafetové kolíky jsou hezky barevné, sváděli o ně žáci snad v každé třídě souboj.  

A teď k samotné štafetě. Na začátku hodiny, proběhlo zahřátí formou hry, kdy se hrála honička ve vymezeném údolí a děti si předávaly „babu“ dotykem pěnového míčku. Už zde docházelo k předávání pomyslné štafety. Poté docházelo k obměnám hry.

Následné rozcvičení probíhalo ve dvojících za občasného využití štafetového kolíku. Poté jsme spolu s žáky dali dohromady základní informace o štafetě. Nejprve se děti učily držet štafetový kolík, poté si ho zkoušely předat jen na místě ve dvojicích, poté v chůzi zase jen ve dvojicích a poté teprve následoval běh. Následně došlo k vymezení předávacího území, tady ve většině tříd nastal problém, protože děti, co měly štafetu přebírat, stály většinou až do předávky na místě, jako by tam byly přilepené, ale po několika opakováních nakonec všichni pochopili, kdy vyběhnout a jak předat kolík v pohybu. Na závěr byla vytvořena družstva (většinou po 4, jinak dle počtu žáků), která soutěžila proti sobě.

Závěrem bych chtěla říct za sebe i za žáky, že štafeta je u nich určitě oblíbenou atletickou disciplínou a až se oteplí, určitě si to zopakujeme venku.

Jednotlivá cvičení byla přizpůsobena věku, schopnostem a dovednostem žáků v jednotlivých třídách.


Za základní školu Františka Horenského Boršice

Mgr. Veronika Sedlářová, učitelka TV

© 2025 Základní škola Františka Horenského / Prohlášení o přístupnosti / web by icard.cz