Spolupráce s rodiči

Jak mohou rodiče pomoci svému dítěti?

Akceptovat problém – rodič se učí, co dyslexie (i jiné poruchy) znamená, akceptují, že jejich dítě je dyslektik a jsou připraveni dítěti pomoci.
Vysvětlení dyslexie – rodiče dítěti vysvětlí, že dyslexie s sebou přináší potíže ve čtení, psaní a v jiných předmětech, které lze společně překonat.
Při domácích úkolech dbát na uvolněnou atmosféru – dítě nesmí být pod tlakem, nenutit ho!! Pomoc rodičů musí být dítětem akceptována.


Motivace, sebedůvěra – u dítěte musí převládat pocit úspěchu:

  • začít tím, co dítě dobře ovládá,
  • pomalu zvyšovat stupeň náročnosti,
  • uznat píli a snahu (i při špatném výsledku),
  • dítě neustále chválit – uznat i malé pokroky.

Povzbuzení – i při neúspěchu dítě povzbuzovat, společně analyzovat (rozebrat) chyby, promyslet další postupy.
Dítě nepřetěžovat – úkoly rozdělit po malých částech, učební látku přehledně znázornit (barevně vyznačit), raději 5x týdně 10 -15 min, než 1x týdně 1 hodinu.
Stanovení jen krátkodobých cílů – dlouhodobé cíle a plány vzbuzují u dětí strach.
Čtení je důležité- čtení je rozhodujícím základem pro všechny školní předměty.
Multisenzoriální (více smyslový) přístup – zjistit, který smysl dítě při učení upřednostňuje, snaha o zapojení všech smyslů (zrak, sluch, hmat, pohyb, čich i chuť).
PC – programy – využití počítače je velmi motivující (výukové CD chytré dítě – Naslouchej a hraj si, Slabikář – učíme se číst rychle a zajímavě, Hry pro rozvoj myšlení a řeči, Písmohrátky, Veselá matematika, Soví program, Všeználek, Škola hrou, Diktáty aj.).
Kontakt se školou – vést pravidelné hovory s učiteli, školním speciálním pedagogem: co dítě zvládá, v čem je slabší a co je třeba procvičovat, jaké metody zvolit…
Hry a sport- dát možnost vyniknout v jiných volnočasových aktivitách, umožnit dítěti volnou spontánní hru, dostatek pohybu, procvičit si slovní zásobu – scrabble, slovní kopaná, audiokazety aj.

Dobrá je spoluúčast rodičů na společné činnosti – nejen zadávání úkolů.


Učební techniky – vybrat vhodné psací náčiní: měkká tužka (zabránit drápovitému úchopu, tlačení na tužku, anatomický tvarovaný nástavec, pero Tornádo…)

  • využití barev pro optickou podporu (pastelky, zvýrazňovače),
  • zhotovení tabulky nejobtížnějších slov a viditelně pověsit na zeď,
  • využití kartiček s obtížnými slovy,
  • vedení sešitu s obtížnými slovy.

Perspektiva dítěte – zamyslet se včas nad otázkou dalšího studia, volby povolání, být realističtí.

Rozvoj sebeúcty dítěte, předpokládá, aby rodiče:

  • přijali přednosti dítěte,
  • stanovili dosažitelné cíle,
  • pomohli dítěti hodnotit jeho výsledky realisticky,
  • naučili dítě nebýt k sobě příliš kritické,
  • naučili dítě chválit samo sebe,
  • dítě musí cítit, že je milováno, cítit, že někam patří,
  • dítě potřebuje zažívat pocit, že se může samo rozhodnout,
  • v některých případech (např.: poruchy pozornosti) zavést  stálý denní režim s pevnými pravidly,
  • mít rozdělené povinnosti v rodině, být jednotní v požadavcích na dítě.
© 2019 Základní škola a Mateřská škola Jana Amose Komenského / Prohlášení o přístupnosti / web by icard.cz